10 nejlepších trenérů v historii NHL: 3. Herb Brooks

TV streem

Přinášíme vám další díl nepravidelného seriálu „10 nejlepších trenérů v NHL“. Na třetí místo jsme umístili trenéra, který se spíše proslavil jako trenér amerického reprezentačního mužstva, ovšem určitě si zaslouží své místo mezi velikány, kteří se v tomto seriálu objevili. Herb Brooks stál totiž za takzvaným americkým zázrakem na olympijských hrách v roce 1980.

Mládí a hokejová kariéra

Herb, celým jménem Herbert Paul Brooks junior, se narodil v americkém městě Minnesota a chodil na Johnsonovu střední školu, na které také hrál hokej. Úspěchy sbíral již jako student a mimo jiné zvítězil ve školním poháru v roce 1955.

Následně pokračoval ve svém oblíbeném sportu i na vysoké v Minnesotě a v roce 1960 byl členem širšího olympijského výběru. Nicméně na samotné hry se nepodíval. Malou kompenzaci obdržel alespoň o 2 roky později, kdy jako hráč získal bronzovou medaili na mistrovství světa.

Trenérská kariéra

Brooks hokej miloval a zůstal mu věrný i po skončení hráčské kariéry. Stal se trenérem v rodné Minnesotě a s týmem Golden Gophers dokázal v letech 1974, 1976 a 1979 vyhrát v šampionátu vysokých škol. A právě jeho trenérských kvalit si všimli také lidé na vhodných místech, díky čemuž krátce poté, co získal s Minnesotou třetí titul, byl najat aby vedl olympijský tým.

  • Anketa: tipněte si přesný výsledek

  • Do toho jmenoval několik svých hráčů z Minnesoty a také z konkurenčního Bostonu. A proto, aby mohli jeho svěřenci soupeřit s tehdy velice silným Sovětským svazem, vytvořil Brooks hybridní styl, který propojoval zámořský hokej s tím evropským, ve kterém byly hlavními znaky kreativita a týmová hra.

    Stejně tak u svých svěřenců dbal na fyzické výdrži a odolnosti, neboť byl toho názoru, že mnoho mužstev prohrálo se Sovětským svazem zejména kvůli vyčerpání ve třetí třetině.

    A jak se v roce 1980 ukázalo, Herb Brooks odvedl velice dobrou práci. Podceňovaný tým Spojených států amerických dokázal na domácích olympijských hrách získat zlaté medaile a Brooks se společně se svými svěřenci zapsal do historie.

    Po vítězném turnaji se na rok odstěhoval do Švýcarska, ve kterém vedl Davos, aby se následně vrátil zpět za moře a ujal se trénování New Yorku Rangers, na jehož lavičce strávil celkem pět let. V tomto angažmá se Brooks také stal prvním Američanem, který dokázal New York Rangers dovést ke 100 výhrám.

    Po odchodu od Rangers působil jako trenér ještě v Minnesotě, New Jersey a Pittsburghu, v jehož službách zůstal i po ukončení trenérské kariéry. Pro Tučnáky nejprve pracoval jako skaut a od roku 2002 byl ředitelem hráčského personálu.

    Mimo to byl Brooks reprezentačním trenérem na dvou dalších olympijských hrách. V roce 1998 vedl v Naganu Francii a o čtyři roky později se znovu ujal Spojených států, které opět hostily olympijský turnaj. Ani tentokrát neudělal Brooksův výběr ostudu a po prohraném finále s Kanadou získal stříbrné medaile.

    Automobilová nehoda stála Brookse život

    Život tohoto úspěšného trenéra skončil poněkud tragicky. 11. srpna 2003 měl Brooks totiž autonehodu, kterou bohužel nepřežil. Pravděpodobné je, že usnul za volantem a osudným se mu dle vyšetřování stalo, že neměl v době nehody nasazený bezpečnostní pás.

    Památka a ocenění

    Po Herbu Brooksovi je pojmenováno hned několik sportovních zařízení a dokonce má i svou sochu, na kterém je zachycena jeho reakce po vítězství na olympijských hrách v roce 1980 a tedy po uskutečnění „zázraku na ledě“.

    Samozřejmostí je, že Brooksovo jméno nechybí v síni slávy.

    Všechny díly seriálu „10 nejlepších trenérů v historii NHL“

    Napsat komentář

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *